Zápisník Dumasky: Jak jsem neposlechla své tělo.

10.07.2013 14:16

 

Prázdniny. Rožnov pod Radhoštěm- babička, zahrada, luštění křížovek ve stínu jabloně, zeleninové saláty... Bylo mi 14 a zoufale jsem toužila zhubnout. Kamarádky byly někde fuč, tak jsem začala každý večer chodit na bazén. Už po týdnu bylo vidět změnu na mém těle a cítila jsem se krásně, protože jsem se věnovala sama sobě. Doma byla pohoda, sestra, mamka, babička, dokonce i pes Bára - všechny ženy zažívaly nejdokonalejší letní pohodu. 

Jednou odpoledne uprostřed takovéto pohodičky se za plotem objevilo šest mých kamarádek z pěveckého kroužku. Překvápko! Že mě přijely navštívit a že půjdem na koupaliště. Šly jsme. Uviděly mou fyzickou proměnu a psychickou pohodu. Trochu žárlily. Pak mě začaly přemlouvat, ať s nimi stopem jedu do Ostravy. Nechtělo se mi. Bylo mi dobře u babičky. Řekla jsem jim, že chodím denně plavat a že mám dietní režim. Ony slíbily, že se mnou budou držet dietu, budeme společně chodit plavat v Ostravě, že prý má Marcela vstup zdarma pro více lidí.

 

Všechno ve mně mi říkalo, že se mi nikam nechce, pohoda na zahradě jakoby ještě zesílila, aby mi dala najevo, jak je mi v ní dobře. Odpovědi tu byly. Já je viděla, bytostně jsem je cítila, ale neposlechla. Nechala jsem se ukecat kamarádkami. Tenkrát jsem ještě nevěděla, že mé tělo má pro mě ty nejlepší odpovědi. A tak jsem odjela.

Už cesta stopem byla horor. V Ostravě si pak holky objednaly nočním rozvozem pizzu a přemluvily mě na čokoládu. Slibovaný volný vstup na bazén platil pouze pro jednu osobu, ostatní museli platit. Za dva dny bylo po pohodě, po dietě, kamarádky se opět rozutekly a já zůstala sama s výčitkami ze snězené čokolády..

Dodnes si pamatuji ten pocit správnosti a nesprávnosti v těle, ale i přestože byl tak silný, nepoužila jsem ho, protože byl nevědomý. Zajímalo by mě, jak by to dopadlo, kdybych už tenkrát znala své silné funkce a řídila se jimi. Kdybych poslechla své tělo. Ale stalo se to takto. Možná abych ochutnala, jak krásné i bolestivé to může být. A abych pak o deset let později přišla na totéž a vzpomněla si...