Zápisník Dumasky: Jak jsem šla čůrat.

10.07.2013 14:15

 

Byla jsem v divadle na koncertě mého vzácného přítele. Psali jsme si, že bychom se mohli krátce vidět před koncertem, ale  před představením mi napsal sms, že zákulisí hlídá ochranka, že mě tam nepustí a že raději zajdeme na kafe další den.

Chvilku jsem zvažovala, zda má nějaký potenciál chodit do zákulisí a přemýšlela jsem, jestli bych se dokázala dostat přes ochranku, stihla tam zaběhnout, pozdravit ho a popřát "zlomvaz".  Jenže socionicky vím, že intuici mám slabou a že se musím neustále ptát svého těla. 

Opustila jsem tedy rovinu představ a zeptala se těla. Tělo chtělo čůrat.  Cože? Čůrat? Jak mi čůrání pomůže setkat se s přítelem? Sotva bude postáva na dámském záchodku. Ale poslechla jsem tělo a šla jsem. 

Na dámských záchodcích v předsálí byla dvacetimetrová fronta. Chce se mi čekat? Ne. Jako správná Dumaska sabotující některá pravidla jsem šla zkusit pásnké záchody, myslíc si, že tam fronta nebude. Jenže byla! 


Co teď? Do začátku koncertu zbývalo 10 minut. Bez přemýšlení okamžitá odpověď: dámské záchodky u jeviště!  
V divadle jsem pracovala a zákulisí znám dobře. Díky tomu vím, že páské šatny jsou na opačné straně, takže i kdyby tam byl, nestihla bych to obejít..  Nu co, aspoň se vyčůrám bez čekání.

Šla jsem lehce a s jistotou. Cesta byla volná, žádná ochranka, nikde nikdo (a prý že to tu hlídají)..
Vyčůrala jsem se a vyšla ven. Přestože to bylo v dámské části šaten, uslyšela jsem známý mužský hlas. Říkám si, to je blbost, pánské šatny jsou na opačné straně chodby, co by tu dělal? Ale byl tam. Můj vzácný přítel měl skutečně šatnu hned vedle dámských záchodků u jeviště.


A tak jsme se pár minut před začátkem koncertu nakonec potkali. Dokonalost!
Vůbec jsem nemusela něco vymýšlet a předvídat, stačilo čůrat tam, kam mě vedlo moje tělo.. :)